ARCHEOPARK MIKULČICE 2009 - třetí místo

společně s Ing. arch. Davidem Mikuláškem a Ing. arch. Alenou Mazalovou

IDEOVÉ ŘEŠENÍ

Jako nejzásadnější problém celé lokality vidíme v zachování a zpřehlednění archeologických terénů v kontextu okolní krajiny a současně vytvoření systému přehledné prezentace naleziště v krajině, což bychom mohli zjednodušeně vyjádřit jako

" Minimum architektury, maximum informací".

Minimum architektury

Při definování naší koncepce řešení byla důležitá návštěva a "prožití" krajiny jako celku, tj. nejen samotné lokality, ale také širšího okolí údolí řeky Moravy . Je to krajina využívaná přes 1000 let, krajina s mnoha stopami a otisky lidské činnosti a v souvislosti se samotnou lokalitou i krajina s otiskem přírody v otisku lidské činnosti. Na první pohled výrazná pouze vyvýšeninou akropole s valem. Přesto se zde ale nachází linie a stopy původní krajiny a jejího osídlení.

-          původní viditelný tvar koryt vedlejších ramen Moravy ve formě malých            sníženin, místy s rostoucími řadami stromů, nebo zachovaný jako vodní plocha

-          valy a základy kostelů

Tak je možné i dnes, bez jakéhokoliv komentáře, zhlédnout lokalitu v celém jejím rozsahu a velkoleposti.

Naše řešení spočívá ve zpřehlednění a doplnění těchto linií  a ploch v charakteru, který byl již přírodou definován - linie stromů, vodní plochy a jejich doplnění informacemi o historii a současnosti místa. Toto doplnění se odehrává formou "pokládání"  nebo "vrstvení" tak, aby nedošlo k zásahům do terénu a jeho modelace a do archeologicky cenných vrstev. Důležitou součástí je také odstranění maximálního možného množství staveb, zmenšení objemů navržených staveb s důrazem na jejich vzhled, který materiálově vychází z přírody. Objekty se snaží " poodstoupit ".

Maximum informací

Jako řešení ale nevidíme odstranění všech staveb z lokality a jejich přesun na "Ovčínek" a to z důvodu přílišné vzdálenosti objektů od naleziště (což vytváří provozní problémy)  a také zachování současného principu - informace o místě jsou sdělovány přímo na místě a věci zde nalezené jsou zde také vystaveny, což přispívá k lepšímu pochopení a vnímání genia loci. Proto zachováváme vstupní objekt na původním místě, ze kterého je možné prezentovat lokalitu se současným výhledem na ni. Objekt minimalizujeme v hranicích, které nám definovalo zadání, ale s možností dalšího zmenšení, které se týká rovněž objektu archeologické mise.

Důležitější než samotné budovy jsou ale cesty  a mobiliářové prvky, které se snaží minimální formou ukázat rozsah a velikost lokality ale také místa pro ni charakteristická (val, říční rameno, kostel), pro což je důležitý výběr materiálů a řešení informačního systému umožňující alespoň na krátký okamžik zachytit vzhled a atmosféru původního hradiště.